Morálka, věda a morální věda

Ve třetím čísle loňského ročníku časopisu Teorie vědy vyšla má recenzní studie knihy Sama Harrise The Moral Landscape. Jako přílepek jsem ke studii připojil stručnou recenzi knihy P. Churchlandové Braintrust. Zdálo se mi, že se oba autoři v mnohém shodují a že tedy společná recenze jejich knih není jen účelová. Teorie vědy je open access časopis, takže kdo nemá přístup k tištěné verzi/nepotřebuje komfort papíru, může si studii stáhnout zde.

Ve studii sympatizuji s Harrisovým naturalistickým přístupem a dokonce si troufám neslušně položit otázku, zda by se jeho přístup dal ještě prohloubit. Zdá se mi, že něco takového dělá právě Churchlandová ve své nové knize.

S Harrisem naopak ostře nesouhlasí brněnský kolega Radim Bělohrad. Vyčítá mu, že se dopustil naturalistického přehmatu a nevyvrátil humovskou is/ought distinkci. Přiznávám, že mě Bělohrad nezviklal. Jeho studie je ale moc pěkně napsaná a obsahuje mimořádně jasný rozbor Humovy a Moorovy pozice. Přečíst si ji můžete ve třetím loňském čísle časopisu Human Affairs, to jest zde.