pondělí 24. září 2012

Ateismus s plusem nebo bez?


Již přes rok hýbe komunitou ateistů v USA velmi prudká roztržka. Slyšeli jste někdy jména jako Jennifer McCreight, Stephanie Zvan, Amy Roth, Greta Christina nebo Ophelia Benson? Ne? OK, já donedávna také ne. Ale o "Elevatorgate" jste slyšeli určitě, ne? Pokud ne, přečtěte si o ní třeba ve výstižném shrnutí filozofky Jean Kazezové, případně kdekoli jinde, interweby jsou toho plné. Předmětem sporu je údajná misogynie a sexismus ateistické komunity. Určitá skupina feministicky orientovaných ateistek a jejich zastánců má za to, že komunita je misogynistická (etc.) a že je třeba s tím něco dělat. Oponuje jim celkem početná skupina jiných lidí, včetně žen, kteří jsou přesvědčeni, že problém se zbytečně nafukuje, případně vůbec neexistuje. Obě skupiny se dokázaly rozhádat natolik, že nastalý zmatek nelze popsat jinak než slovem "válka". K vyostření šarvátek vydatně přispěla početná komunita čistokrevných trollů, kteří si z hlasitých zastánců feminismu nepokrytě utahují a ujíždějí si na rozhořčení, které u nich vyvolávají. Zatím posledním hmatatelným výsledkem přestřelek je pokus o vytvoření "třetí vlny ateismu", který by překonal "Nový ateismus" svým důrazem na témata sociální spravedlnosti, rovného postavení obou pohlaví, inkluzitivty vůči menšinám atp. "Ateismus+", tak se má tato nová vlna jmenovat. 

Někteří horliví zastánci ateismu s plusem berou téma "překonání Nového ateismu" opravdu vážně. Při pročítání kvanta aplusových blogů jsem zjistil, že kromě Dawkinse, který se neprozřetelně namočil do kauzy Elevatorgate, jsou na seznamu psanců také další ikony současného ateismu, namátkou: Jerry Coyne, Sam Harris, Russell Blackford. Ti všichni jsou teď "privilegovaní staří bohatí misogynističtí bílí muži", s nimiž se neradno asociovat. Překvapilo mě, že jsem na seznamu zatím nenašel svého vzácného přítele AC Graylinga. To bude asi tím, že Tony si s internetem moc netyká a o celé aféře pravděpodobně ani neví. Ale v klatbě překvapivě nejsou jen muži. Hněv padl a stále padá i na ty ženy, které se s ideologií plusového ateismu nechtějí dokonale ztotožnit: Paula Kirby, Ayaan Hirsi Ali, Harriet Hall. V napjaté atmosféře je sebemenší krok každé známější osobnosti v ateistickém hnutí sledován s obsedantní bedlivostí. Například každý tweet (nebo dokonce jen retweet!) Richarda Dawkinse k tématu vyvolá přinejmenším jeden nový kritický blogpost z tábora pluskařů, a když Harriet Hall na poslední ateistický kongres TAM dorazila v tričku s nápisem "I feel safe and welcome at TAM", byla (a stále je) za to disována v desítkách, stovkách blogových komentářů.

Baštou A+ se staly některé blogy sdružené v síti Free Thought Blogs, především známá Myersova Pharyngula. Tam situace eskalovala natolik, že sebemenší projev nesouhlasu s novou linií je častován velmi nevybíravými posměšky, urážkami a výhružkami. Ukázka typického projevu nesouhlasu některých hlasitých pharynguláků:

(a) „In all sincerity, fuck right off. Fuck yourself right off the nearest cliff, Cupcake.“
(b) „In conclusion, you are a fuckwit. Go take a porcupine, fuck yourself, and never return unless you have something intelligent to say.“
(c) „Oh, poor fucking Grigory. ... Wanna know what I can’t do without being reminded of misogyny? FUCKING ANYTHING. Spare us your privileged fucking whining.“
(d)  "...“polite debate“ is code words for I’m a bigot and want to express and defend that bigotry, and don’t want to face the consequences. Fucking Dumbass Tone Troll.“

Kdybych to slyšel při sledování svého oblíbeného seriálu "The Thick of It", srdečně bych se zasmál. Toto je však míněno smrtelně vážně. Při četbě PZ-ova blogu jsem se sice naučil krásné nové nadávky jako „assbag“, „asshat“ nebo (obzvlášť poetické) „clueless fuckwit“, ale jinak se přiznám, že k Meyersovi jsem postupně ztratil téměř veškerý respekt, protože vypjatě agresivní jednání svých epigonů nejen nekritizuje, ale aktivně podporuje. To ale samozřejmě neznamená, že bych schvaloval vše, co se děje „na druhé straně“. Kritika zaměřená na apluskaře z tábora „starých dobrých“ ateistů je někdy zcela přehnaná a neméně obsedantní a neproduktivní. Některé hlášky na adresu ateistických feministek a feministů, publikované na trucovně-hejtařském fóru Slyme Pit, by si svou útočnou koprolálií s uvedenými citacemi rozhodně nezadaly. (Faktem ale je, že aspoň v některých případech jde „jen“ o ujeté hrátky trollů, kteří ani s ateismem nemusejí mít nic společného.)

Z pohledu nazaangažovaného outsidera působí celá situace mimořádně bizarně a často připomíná hádky na pískovišti o to, kdo si začal první. Na jedné straně se nemohu zbavit dojmu, že některé feministky (jejichž základní cíle v podstatě sdílím) silně a uměle přefukují problémy a snaží se jako misogynii a sexismus označovat jevy, které si tak silné označení rozhodně nezaslouží. Také mi pořád ani po celkem důkladném studiu není úplně jasné, jaké konkrétní cíle si apluskaři vytkli, a o to víc mi výpady typu „jsi s námi nebo proti nám“ připadají nepochopitelné. Na druhé straně se vyskytuje stejně nepochopitelná tendence feministky démonizovat a urážet, a to do té míry, že některé z nich se pod kontinuálním návalem žluče raději dočasně z blogosféry stáhly. Svou vinu na roztržce patrně nesou i představitelé velkých ateistických organizací, kteří se proti sprostotě a agresivitě některých svých členů měli ozvat hlasitěji. I když se situace podle všeho mírně uklidňuje a některá nedorozumění se podařilo vyřešit, přesto to vypadá, že obě strany sporu se vzdálily natolik, že smíření v dohledné době není na pořadu dne. Do budoucna očekávám spíš další a další kola nekonečných debat, z nichž většina je, řekněme si to upřímně, absolutní ztrátou času.

Jsem docela zvědavý, jestli se apluskařům, pokud se hnutí vůbec podaří nějak rozjet, podaří předvést něco aspoň trochu tak impozantního, čeho dosáhli zatracovaní představitelé Nového „patriarchálního“ ateismu čtyř jezdců a podobných hvězd (opět: nejen mužských). Anebo, pokud je to moc přísný požadavek, jestli se jim podaří vybudovat aspoň něco produktivního a smysluplného. Zatím tomu bohužel nic nenasvědčuje, spíš to vypadá, že jde převážně o naštvané geeky, kteří téměř veškerý čas tráví ventilováním svého hněvu v internetových potyčkách. Geeky, kteří mají možná noblesní cíle, ale k jejich realizaci přistupují způsobem, který musí odrazovat celé zástupy jejich potenciálních sympatizantů. Přiznávám ale i to, že jsem se díky některým proponentům A+ zahloubal nad tím, jestli ve svých postojích nestraním nějakým méně zjevným formám sexismu (misogynie ovšem zcela jistě ne, pokud tomu slovu dobře rozumím). Nedělám chybu, když mi některé požadavky přísných feministek připadají komické? Nejsem vlastně taky bigot, který je zralý na nějakou tu formu consciousness raising? Pevně doufám, že ne, ale jsem připravený nechat se přesvědčit o opaku. Nikoli však jedovatými hláškami, že jsem „privileged white shitbag“.

Za vůbec nejzajímavější důsledek dosavadních bitek pokládám následující. Ukázalo se, že když ateisti odvrátí zraky od jasně definovaných protivníků (kreacionistů, islamistů, pedofilních kněží apod.) a zaměří se na názorové diference mezi sebou samými, stačí jen velmi, velmi málo, a rozhoří se mimořádně ostré spory. Spory, ve kterých na obou stranách rychle dojde k téměř totální rezignaci na principy po staletí pěstované tradice kritického myšlení a na další atributy ateistického „skepticismu“, kterými se hnutí  zaštiťuje. Argumenty jsou najednou tytam a místo nich se odevšad ozývá hlasité STFU! (Předpokládám, že teisté všech odrůd se teď náramně baví nad tím, jak jsme se my, jejich „racionální“ oponenti, krásně vybarvili.) Ateistická komunita sdružuje lidi s velmi odlišnými cíli a postoji, a je zajímavé sledovat pokusy svázat nevíru v nadpřirozeno s nějakým konkrétnějším světonázorem. Vede ateismus přímo k přijetí nějaké etické či politické pozice? Jistě ne z hlediska čisté logiky, ale mnoho lidí je přesvědčeno, že ateista by měl jako důsledek svého zkoumavého, nedogmatického přístupu ke světu přijmout také jisté důsledky, které už se netýkají jen potírání náboženství a obecně iracionálních přesvědčení. Nalezení optimálního postoje k ženám a menšinám se ukazuje být prvním prubířským kamenem.

Roztržka se sice týká převážně jen USA. Ukázalo se nicméně, že když u nás vyjde příspěvek o A+, jak se poprvé stalo na webu OSA, rozkol na sebe nenechá dlouho čekat. Usuzuji z toho, že kdyby byl český ateismus tak organizovaný jako v USA, obdobné spory by již dávno probíhaly i u nás. Což mne trapným oslím můstkem vede k ještě důležitější otázce. Má smysl sdružovat ateisty v nějaké organizaci v tak bezbožné zemi, jako je ta naše? Můžeme společně dosáhnout něčeho opravdu důležitého? A chceme vůbec?

17 komentářů:

  1. Zmínil bych ještě zabanování Thunderf00ta pro ideologickou závadnost:
    http://www.youtube.com/watch?v=96FtpDLi_Vw

    OdpovědětVymazat
  2. Dobře napsáno, Tome. Přiznám, že mi není při sledování diskusí na Pharyngule úplně do skoku, je to prostě na ostudu. K posledním třem řádkům tvého příspěvku bych podotkl, že mi OSA připadá od začátku jako dost bizarní organizace, která si z jakýchsi mně neznámých důvodů činí nárok mluvit za všechny ateisty ČR - jinak si ten bombastický název neumím vysvětlit.

    OdpovědětVymazat
  3. Tomáši skvělej článek o A+. V podstatě shrnuje mé pocity z A+ i z PZ Myerse. A to se tak0 považuju za praktikujícího feministu.

    Samotného mě překvapilo, jaká debata se strhla na osacr.cz k tomuto tématu. Je vidět, že je to živé téma a snad si Dominik najde čas, aby k tomu ještě něco napsal. Ať už na to máme názor jakýkoliv, je to věc, která je teď v zahraničí dost výrazná.

    K vysvětlení názvu. Inspirovali jsme se v zahraničí. "Občanské sdružení" je povinná součást názvu. "Ateistů" znamená že jsme ateisté. "České republiky" nás vymezuje geograficky a trochu i národnostně, což se může hodit na mezinárodním poli. Určitě si nečiníme žádný nárok mluvit za všechny ateisty. Za sebe dokonce mohu říct, že bych byl také celkem rád, pokud by v ČR existovala nějaká jiná organizace, třeba i nebizarní. V současnosti to může působit, že se snažíme mluvit za všechny ateisty snad proto, že prostě nikdo jiný moc neexistuje. A když ano, tak je bizarnější, než my. To nám ale snad těžko může někdo vyčítat. Sdružení se snažíme od začátku budovat jako otevřené různým vlivům a názorům.

    No a nakonec, jestli to má smysl? To asi jak pro koho. Něčeho dosáhnout určitě můžeme a to jen tehdy, budeme-li chtít. To nakonec ukáže čas. Co jsem za toho půl roku pochopil, tak formální i neformální vliv náboženských organizací v některých sférách veřejného života je skutečně neuvěřitelný. Jejich hlavní výhodou je slušná a vytrvalá organizace. Své pozice si budují postupně už více jak 20 let. Je to jen další příklad toho, že i menší skupina, pokud je dobře organizovaná, dokáže udělat poměrně velké věci.

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkně Vás zdravím, díky za pochvalu. Já k OSA nemám tak negativní postoj jako Filip, webová aktivita mi až na drobné úlety přijde OK a místy zajímavá. Název taky chápu a souhlasím i s tím, že jste rozumnější než jiné české alternativy, které jsem zachytil. Myslím, že prostor pro ateistickou organizaci tu určitě je. Jsme malá zemička a jedna rozumná platforma mi přijde lepší než sedm frakcí, které se liší jen v detailech. Dovedu si představit, že bych takovou organizaci podpořil nebo se v ní i aktivně angažoval. Zatím ale spíš pozoruju z povzdálí a přemýšlím, co bych od takového angažmá vlastně chtěl. Dá se nějak stručně (nebo i méně stručně) shrnout, jakým směrem se chce OSA v budoucnosti ubírat, jaké má ambice?

    OdpovědětVymazat
  5. Jestliže někdo chce napsat něco intelektuálně obdivuhodného jako napsali Rawls, Quine, Dworkin, Scanlon nebo třeba Dawkins, pravděpodobně narazí na hranice svých možností, protože prostě není tak dobrý jako zmínění autoři. Pak má dvě možnosti. Buď dál pracuje v oboru, který je hard to fake, anebo hledá nějakou soft cestu. Např. se vzdá ambice, že nějak přispěje ke sporu ateismu s teismem, a místo toho něco plká o feministickém deficitu ateismu. Mohl by stejně dobře něco plkat o feministickém deficitu teismu, ale to je už odkecané téma.

    OdpovědětVymazat
  6. To je dobrá otázka. Úplně základní ambicí je asi vytvořit určitý "telefon na ateistu". Vzniklo to tak, že jsem se sešel s Michalem Hankem z i-ateismu.cz tyto vánoce a debatovali jsme u piva o tom, že v novinách se k tehdy čerstvě zaktualizovaným restitucím vyjadřují jen křesťané. Ať už představitelé církví nebo státu (Nečas, Kalousek). To byl takový první impuls se podívat, jaké u nás existují ateistické spolky. Když jsme zjistili, že jsou jen dva a ani jeden nás vůbec neláká, tak jsme se rozhodli, ještě s Honzou Houserkem a Colombem založit vlastní. Spíš jen takový pokusný balónek, protože ani jeden z nás neměl zkušenosti, ani představu co to vlastně obnáší. A v podstatě jsem ani nevěděli, jestli je o něco takového zájem.

    Začátkem března jsem už měli přidělené IČO a udělali jsme stránky. V podstatě to lze chápat jako vyvěšení vlajky, že existujeme a jestli se někdo nechce přidat. Stránky jsme koncipovali jako spíše kratší články informující o dění v oblasti ateismu doma a ve světě, protože tu nic takového nebylo a je to celkem ověřený koncept k nabalení slušné návštěvnosti. Takový cíl je mít 1-3 články denně, což se někdy daří, někdy ne. Z toho také plyne, že je v tuto chvíli kvalita článků taková jaká je. Shrnul jsi to celkem dobře. Zatím si z toho těžkou hlavu ale moc neděláme.

    Organizace je postavena tak, že nám ani tak nejde o nějaké striktní ateistické postoje. Snažíme se být spíše inkluzivní, než už i tak relativně úzký pojem ateismu nějak dál zužovat. To spolu s volnější redakční politikou zahrnuje asi i to, že se občas dostaneme na hranici, kdy se sami sebe ptáme, jestli to ještě ateismus je nebo není. Třeba články o hůdů nebo zoofilii. Spíš to bereme tak, že zkoumáme terén a to znamená, že občas skončíme v rigolu. Podle mě lepší, než být předem ustrašení.

    Vlastní organizaci se snažíme budovat na dvou základech: osobní setkání a projekty. Osobní setkání mají schopnost vytvořit pevnější komunitu a i mnohdy protichůdné postoje se tak trochu otupí. Na internetu to prostě často vypadá mnohem dramatičtěji, než v reálu.

    Projekty jsou (nebo by měly být)takové samostatné jednotky, které dávají sdružení tu náplň, činnost. Dovedu si představit, že tam bude projekt na uspořádání ateistické konference, snažíme se o jakési mapování politické scény, možná třeba časem i ten A+, vydávání knížek, organizace seminářů, média apod. Projekty jsou třeba i správné místo k tomu, aby se někdo mohl ideologicky výrazněji vymezit. K aktuálnímu případu A plus: pokud se to bude řešit v rámci projektu a najde se dost lidí, které to zaujme a dají tomu nějakou rozumnou náplň, proč ne?

    V tuto chvíli také máme určitý přístup do rozhlasu, kde dnes hledáme lidi, kteří by v rozhlasu třeba chtěli občas vystoupit a měli i co sdělit. Jejich nedostatek je ale větší problém, než v podstatě nepřátelské prostředí veřejnoprávních médií. Měly jsme už i dva zatím nerealizované pokusy o průnik do oblasti sociálních služeb. Nyní máme na stole projekt ambasadorů v jednotlivých městech, kde bychom chtěli iniciovat vznik ateistických komunit. Lidí, co se budou scházet a vytvoří určité podhoubí naší organizace. http://www.osacr.cz/ateiste-v-regionech/

    Filip má v podstatě pravdu v tom, že jsem na tomto poli absolutní amatéři a tím pádem se naše snaha může v některých ohledech jevit bizarní, klopotná a neprofesionální. Dovedu si představit, že v jiném personálním složení nebo lépe financované by to asi probíhalo jinak. Už jsme za těch pár měsíců narazili na spoustu slepých uliček, kterým jsme se mohli vyhnout.

    OdpovědětVymazat
  7. Chcem upozorniť na najstaršiu európsku a dnes už celosvetovú ateistickú organizáciu, ktorej som členom a ktorá pôsobí aj v Čechách. Akademická a vedecká komunita je už tradične najaktívnejším šíriteľom ateistických myšlienok. Viac informácii o programe a možnostiach členstva získate na najbližšej univerzite, alebo výskumnej inštitúcii.

    p.s. to s tou teologickou fakultou, to je len kamufláž

    OdpovědětVymazat
  8. Matúši, my to v Čechách máme obráceně. Normální lidé jsou totální neznabozi a akademici holdují náboženským kultům. Předseda našeho největšího skeptického hnutí "Sysifos" je praktikující křesťan a biologové u nás nadávají Dawkinsovi za to, že kritizuje náboženství. A na teologických fakultách máme lidi, kteří věří jen na oko, ale ve skutečnosti propagují relativistický postmodernismus. Prostě země k pohledání!

    OdpovědětVymazat
  9. Zas bych to tak nehrotil. Co jsem byl v jednom nejmenovaném pracovišti AVČR, tak tam se většina vůči náboženství vyjadřovala relativně negativně. Ačkoliv semtam tam převládal ten trend, že náboženství se nekritizuje.

    OdpovědětVymazat
  10. Colombo: mluvil jsem samozřejmě s nadsázkou, ale situaci u nás mi skutečně připadá docela anomální. Například: s kolegou jsme letos na jaře připravovali pro Academia Film Olomouc sekci "Náboženství z pohledu vědy". Do panelové diskuze jsme potřebovali jednoho českého vědce, který by vystoupil na obranu ateismu. Po několikatýdenním marném hledání se nám podařilo sehnat jednoho fyzika. Když si pak vzal na pódiu slovo, začal tím, že víra vlastně není špatná a že on sám by se za ateistu ani neoznačoval...

    Jako velký neřád vnímám právě to, že "se náboženství nekritizuje", plus s tím související Gouldův princip NOMA. S tím je potřeba něco udělat. Já se to snažím kritizovat, kdykoli k tomu mám příležitost. Bylo by skvělé, kdyby nás bylo ve veřejném prostoru víc.

    OdpovědětVymazat
  11. Tomář Marvan: je holt třeba problémy zviditelnit, ať se k tomu začnou vyjadřovat lidé, tedy vlivní vědci, kteří před tím/dnes prostě nemají potřebu se k tomu vyjádřit.

    Za 10-15 let bych snad mohl takovou osobou být, ale to bude dost pozdě:D

    OdpovědětVymazat
  12. V tomto směru vítám jakýkoliv nápad. Co takhle nějaký comming out veřejně známých osobností? Myslím, že to téma je navíc v současnosti hodně aktuální, ve spojitost se soustředěnou snahou muslimů omezit možnosti kritizovat islám.

    OdpovědětVymazat
  13. Jsem ateista, ale nemám potřebu kritizovat náboženství, ledaže praktikování náboženství má nějaké negativní externality. (Např. moje žena, zdravotní sestra, přijde v neděli ráno z noční, ale neusne, protože křesťani dělají rámus kostelními zvony.) Samotný fakt, že někdo věří něčemu iracionálnímu, mě nechává chladným. To je prostě jeho věc. Jsem hlavně liberál, ateismus je pro mě politicky a morálně bezobsažný.

    OdpovědětVymazat
  14. Tome, pěknej článek, hezky ti to píše!

    OdpovědětVymazat
  15. dobrý článek. i ateisté jsou koneckonců lidé a boj o dominanci ve skupině začne v okamžiku, kdy společný nepřítel není na dohled a je třeba jej hledat uvnitř. celé to působí směšně a nedůstojně. bohové pod námi, ateisté by měli být ti přemýšlivější z populace a stejně je biologické instinkty válcují jako ne-ateisty :) toliko k úloze racionality v lidské společnosti.

    OdpovědětVymazat
  16. Slavek:
    Dokazu si predstavit, ze by jste se mohli stat prvnim zachytnym bodem dekonvertitu, kteri jsou navykli na objeti nejake pospolitosti, popripade touzi svuj novy pohled na zivot s nekym uzeji sdilet. Naopak potencial zaujmout ateisty rozene tu je zrejme nizsi, jelikoz pojem ateismus pro ne, kvuli svoji obsirnosti, jako referencni znak prislusnosti tolik nefunguje.

    Kazdopadne bych cekal, ze se jako sdruzeni nebudete vyhybat cerne praci spocivajici v debatach s vericimi. Je fajn, ze se najdou k takoveto nevdecne a otravne lopote dobrovolnici, takze palec vzhuru :-)

    OdpovědětVymazat