Již přes rok
hýbe komunitou ateistů v USA velmi prudká roztržka. Slyšeli jste někdy jména
jako Jennifer McCreight, Stephanie Zvan, Amy Roth, Greta Christina nebo Ophelia
Benson? Ne? OK, já donedávna také ne. Ale o "Elevatorgate" jste
slyšeli určitě, ne? Pokud ne, přečtěte si o ní třeba ve výstižném shrnutí filozofky Jean Kazezové, případně kdekoli jinde, interweby jsou toho plné.
Předmětem sporu je údajná misogynie a sexismus ateistické komunity. Určitá
skupina feministicky orientovaných ateistek a jejich zastánců má za to, že
komunita je misogynistická (etc.) a že je třeba s tím něco dělat. Oponuje jim celkem početná skupina jiných lidí, včetně žen, kteří jsou přesvědčeni, že problém se
zbytečně nafukuje, případně vůbec neexistuje. Obě skupiny se dokázaly rozhádat
natolik, že nastalý zmatek nelze popsat jinak než slovem "válka". K
vyostření šarvátek vydatně přispěla početná komunita čistokrevných trollů,
kteří si z hlasitých zastánců feminismu nepokrytě utahují a ujíždějí si na
rozhořčení, které u nich vyvolávají. Zatím posledním hmatatelným výsledkem přestřelek je
pokus o vytvoření "třetí vlny ateismu", který by překonal "Nový
ateismus" svým důrazem na témata sociální spravedlnosti, rovného postavení
obou pohlaví, inkluzitivty vůči menšinám atp. "Ateismus+", tak se má
tato nová vlna jmenovat.
Někteří
horliví zastánci ateismu s plusem berou téma "překonání Nového
ateismu" opravdu vážně. Při pročítání kvanta aplusových blogů jsem zjistil, že
kromě Dawkinse, který se neprozřetelně namočil do kauzy Elevatorgate, jsou na
seznamu psanců také další ikony současného ateismu, namátkou: Jerry Coyne,
Sam Harris, Russell Blackford. Ti všichni jsou teď "privilegovaní staří
bohatí misogynističtí bílí muži", s nimiž se neradno asociovat. Překvapilo
mě, že jsem na seznamu zatím nenašel svého vzácného přítele AC Graylinga. To
bude asi tím, že Tony si s internetem moc netyká a o celé aféře pravděpodobně
ani neví. Ale v klatbě překvapivě nejsou jen muži. Hněv padl a stále padá i na
ty ženy, které se s ideologií plusového ateismu nechtějí dokonale ztotožnit:
Paula Kirby, Ayaan Hirsi Ali, Harriet Hall. V napjaté atmosféře je
sebemenší krok každé známější osobnosti v ateistickém hnutí sledován s
obsedantní bedlivostí. Například každý tweet (nebo dokonce jen retweet!)
Richarda Dawkinse k tématu vyvolá přinejmenším jeden nový kritický blogpost z tábora pluskařů, a když
Harriet Hall na poslední ateistický kongres TAM dorazila v tričku s nápisem
"I feel safe and welcome at TAM", byla (a stále je) za to disována v
desítkách, stovkách blogových komentářů.
Baštou
A+ se staly některé blogy sdružené v síti Free Thought
Blogs, především známá Myersova Pharyngula. Tam situace eskalovala natolik, že
sebemenší projev nesouhlasu s novou linií je častován velmi nevybíravými
posměšky, urážkami a výhružkami. Ukázka typického projevu nesouhlasu některých
hlasitých pharynguláků:
(a) „In all sincerity, fuck right off. Fuck yourself right off the
nearest cliff, Cupcake.“
(b) „In conclusion, you are a fuckwit. Go take a porcupine, fuck yourself,
and never return unless you have something intelligent to say.“
(c) „Oh, poor fucking Grigory. ... Wanna know what I can’t do without
being reminded of misogyny? FUCKING ANYTHING. Spare us your privileged fucking
whining.“
(d) "...“polite debate“ is code words for I’m a bigot and want to
express and defend that bigotry, and don’t want to face the consequences.
Fucking Dumbass Tone Troll.“
Kdybych to slyšel při sledování svého oblíbeného seriálu "The Thick of It", srdečně bych se zasmál. Toto je však míněno smrtelně vážně. Při četbě PZ-ova blogu
jsem se sice naučil krásné nové nadávky jako „assbag“, „asshat“ nebo (obzvlášť
poetické) „clueless fuckwit“, ale jinak se přiznám, že k Meyersovi jsem
postupně ztratil téměř veškerý respekt, protože vypjatě agresivní jednání svých
epigonů nejen nekritizuje, ale aktivně podporuje. To ale samozřejmě neznamená,
že bych schvaloval vše, co se děje „na druhé straně“. Kritika zaměřená na
apluskaře z tábora „starých dobrých“ ateistů je někdy zcela přehnaná a neméně
obsedantní a neproduktivní. Některé hlášky na adresu ateistických feministek a
feministů, publikované na trucovně-hejtařském fóru Slyme Pit, by si svou útočnou
koprolálií s uvedenými citacemi rozhodně nezadaly. (Faktem ale je, že aspoň
v některých případech jde „jen“ o ujeté hrátky trollů, kteří ani s ateismem
nemusejí mít nic společného.)
Z pohledu
nazaangažovaného outsidera působí celá situace mimořádně bizarně a často
připomíná hádky na pískovišti o to, kdo si začal první. Na jedné straně se
nemohu zbavit dojmu, že některé feministky (jejichž základní cíle v podstatě
sdílím) silně a uměle přefukují problémy a snaží se jako misogynii a sexismus
označovat jevy, které si tak silné označení rozhodně nezaslouží. Také mi pořád ani
po celkem důkladném studiu není úplně jasné, jaké konkrétní cíle si apluskaři
vytkli, a o to víc mi výpady typu „jsi s námi nebo proti nám“ připadají
nepochopitelné. Na druhé straně se vyskytuje stejně nepochopitelná tendence feministky
démonizovat a urážet, a to do té míry, že některé z nich se pod kontinuálním
návalem žluče raději dočasně z blogosféry stáhly. Svou vinu na
roztržce patrně nesou i představitelé velkých ateistických organizací, kteří se
proti sprostotě a agresivitě některých svých členů měli ozvat hlasitěji. I když
se situace podle všeho mírně uklidňuje a některá nedorozumění se podařilo
vyřešit, přesto to vypadá, že obě strany sporu se vzdálily natolik, že smíření
v dohledné době není na pořadu dne. Do budoucna očekávám spíš další a
další kola nekonečných debat, z nichž většina je, řekněme si to upřímně,
absolutní ztrátou času.
Jsem docela
zvědavý, jestli se apluskařům, pokud se hnutí vůbec podaří nějak rozjet, podaří
předvést něco aspoň trochu tak impozantního, čeho dosáhli zatracovaní
představitelé Nového „patriarchálního“ ateismu čtyř jezdců a podobných hvězd (opět: nejen mužských). Anebo, pokud je to moc přísný požadavek, jestli se jim
podaří vybudovat aspoň něco produktivního a smysluplného. Zatím tomu bohužel
nic nenasvědčuje, spíš to vypadá, že jde převážně o naštvané geeky, kteří téměř
veškerý čas tráví ventilováním svého hněvu v internetových potyčkách.
Geeky, kteří mají možná noblesní cíle, ale k jejich realizaci přistupují
způsobem, který musí odrazovat celé zástupy jejich potenciálních sympatizantů. Přiznávám
ale i to, že jsem se díky některým proponentům A+ zahloubal nad tím, jestli ve
svých postojích nestraním nějakým méně zjevným formám sexismu (misogynie ovšem zcela jistě ne,
pokud tomu slovu dobře rozumím). Nedělám chybu, když mi některé požadavky
přísných feministek připadají komické? Nejsem vlastně taky bigot, který je zralý na nějakou tu formu
consciousness raising? Pevně doufám, že ne, ale jsem připravený nechat se
přesvědčit o opaku. Nikoli však jedovatými hláškami, že jsem „privileged white shitbag“.
Za vůbec nejzajímavější
důsledek dosavadních bitek pokládám následující. Ukázalo se, že když ateisti
odvrátí zraky od jasně definovaných protivníků (kreacionistů, islamistů, pedofilních kněží apod.) a zaměří se na názorové diference mezi sebou samými, stačí jen
velmi, velmi málo, a rozhoří se mimořádně ostré spory. Spory, ve kterých na obou stranách
rychle dojde k téměř totální rezignaci na principy po staletí pěstované tradice kritického
myšlení a na další atributy ateistického „skepticismu“, kterými se hnutí zaštiťuje. Argumenty jsou najednou tytam a místo nich se odevšad ozývá
hlasité STFU! (Předpokládám, že teisté všech odrůd se teď náramně baví nad tím,
jak jsme se my, jejich „racionální“ oponenti, krásně vybarvili.) Ateistická
komunita sdružuje lidi s velmi odlišnými cíli a postoji, a je zajímavé sledovat pokusy svázat nevíru v nadpřirozeno s nějakým
konkrétnějším světonázorem. Vede ateismus přímo k přijetí nějaké etické či
politické pozice? Jistě ne z hlediska čisté logiky, ale mnoho lidí je přesvědčeno,
že ateista by měl jako důsledek svého zkoumavého, nedogmatického přístupu ke světu přijmout také
jisté důsledky, které už se netýkají jen potírání náboženství a obecně
iracionálních přesvědčení. Nalezení optimálního postoje k ženám a menšinám se ukazuje
být prvním prubířským kamenem.
Roztržka se
sice týká převážně jen USA. Ukázalo se nicméně, že když u nás vyjde příspěvek o
A+, jak se poprvé stalo na webu OSA, rozkol na sebe nenechá dlouho čekat.
Usuzuji z toho, že kdyby byl český ateismus tak organizovaný jako v USA, obdobné
spory by již dávno probíhaly i u nás. Což mne trapným oslím můstkem vede k ještě důležitější otázce. Má smysl sdružovat ateisty v nějaké organizaci v tak bezbožné zemi, jako je ta naše? Můžeme společně dosáhnout něčeho opravdu důležitého? A chceme vůbec?
Zmínil bych ještě zabanování Thunderf00ta pro ideologickou závadnost:
OdpovědětVymazathttp://www.youtube.com/watch?v=96FtpDLi_Vw
Dobře napsáno, Tome. Přiznám, že mi není při sledování diskusí na Pharyngule úplně do skoku, je to prostě na ostudu. K posledním třem řádkům tvého příspěvku bych podotkl, že mi OSA připadá od začátku jako dost bizarní organizace, která si z jakýchsi mně neznámých důvodů činí nárok mluvit za všechny ateisty ČR - jinak si ten bombastický název neumím vysvětlit.
OdpovědětVymazatTomáši skvělej článek o A+. V podstatě shrnuje mé pocity z A+ i z PZ Myerse. A to se tak0 považuju za praktikujícího feministu.
OdpovědětVymazatSamotného mě překvapilo, jaká debata se strhla na osacr.cz k tomuto tématu. Je vidět, že je to živé téma a snad si Dominik najde čas, aby k tomu ještě něco napsal. Ať už na to máme názor jakýkoliv, je to věc, která je teď v zahraničí dost výrazná.
K vysvětlení názvu. Inspirovali jsme se v zahraničí. "Občanské sdružení" je povinná součást názvu. "Ateistů" znamená že jsme ateisté. "České republiky" nás vymezuje geograficky a trochu i národnostně, což se může hodit na mezinárodním poli. Určitě si nečiníme žádný nárok mluvit za všechny ateisty. Za sebe dokonce mohu říct, že bych byl také celkem rád, pokud by v ČR existovala nějaká jiná organizace, třeba i nebizarní. V současnosti to může působit, že se snažíme mluvit za všechny ateisty snad proto, že prostě nikdo jiný moc neexistuje. A když ano, tak je bizarnější, než my. To nám ale snad těžko může někdo vyčítat. Sdružení se snažíme od začátku budovat jako otevřené různým vlivům a názorům.
No a nakonec, jestli to má smysl? To asi jak pro koho. Něčeho dosáhnout určitě můžeme a to jen tehdy, budeme-li chtít. To nakonec ukáže čas. Co jsem za toho půl roku pochopil, tak formální i neformální vliv náboženských organizací v některých sférách veřejného života je skutečně neuvěřitelný. Jejich hlavní výhodou je slušná a vytrvalá organizace. Své pozice si budují postupně už více jak 20 let. Je to jen další příklad toho, že i menší skupina, pokud je dobře organizovaná, dokáže udělat poměrně velké věci.
Pěkně Vás zdravím, díky za pochvalu. Já k OSA nemám tak negativní postoj jako Filip, webová aktivita mi až na drobné úlety přijde OK a místy zajímavá. Název taky chápu a souhlasím i s tím, že jste rozumnější než jiné české alternativy, které jsem zachytil. Myslím, že prostor pro ateistickou organizaci tu určitě je. Jsme malá zemička a jedna rozumná platforma mi přijde lepší než sedm frakcí, které se liší jen v detailech. Dovedu si představit, že bych takovou organizaci podpořil nebo se v ní i aktivně angažoval. Zatím ale spíš pozoruju z povzdálí a přemýšlím, co bych od takového angažmá vlastně chtěl. Dá se nějak stručně (nebo i méně stručně) shrnout, jakým směrem se chce OSA v budoucnosti ubírat, jaké má ambice?
OdpovědětVymazatJestliže někdo chce napsat něco intelektuálně obdivuhodného jako napsali Rawls, Quine, Dworkin, Scanlon nebo třeba Dawkins, pravděpodobně narazí na hranice svých možností, protože prostě není tak dobrý jako zmínění autoři. Pak má dvě možnosti. Buď dál pracuje v oboru, který je hard to fake, anebo hledá nějakou soft cestu. Např. se vzdá ambice, že nějak přispěje ke sporu ateismu s teismem, a místo toho něco plká o feministickém deficitu ateismu. Mohl by stejně dobře něco plkat o feministickém deficitu teismu, ale to je už odkecané téma.
OdpovědětVymazatTo je dobrá otázka. Úplně základní ambicí je asi vytvořit určitý "telefon na ateistu". Vzniklo to tak, že jsem se sešel s Michalem Hankem z i-ateismu.cz tyto vánoce a debatovali jsme u piva o tom, že v novinách se k tehdy čerstvě zaktualizovaným restitucím vyjadřují jen křesťané. Ať už představitelé církví nebo státu (Nečas, Kalousek). To byl takový první impuls se podívat, jaké u nás existují ateistické spolky. Když jsme zjistili, že jsou jen dva a ani jeden nás vůbec neláká, tak jsme se rozhodli, ještě s Honzou Houserkem a Colombem založit vlastní. Spíš jen takový pokusný balónek, protože ani jeden z nás neměl zkušenosti, ani představu co to vlastně obnáší. A v podstatě jsem ani nevěděli, jestli je o něco takového zájem.
OdpovědětVymazatZačátkem března jsem už měli přidělené IČO a udělali jsme stránky. V podstatě to lze chápat jako vyvěšení vlajky, že existujeme a jestli se někdo nechce přidat. Stránky jsme koncipovali jako spíše kratší články informující o dění v oblasti ateismu doma a ve světě, protože tu nic takového nebylo a je to celkem ověřený koncept k nabalení slušné návštěvnosti. Takový cíl je mít 1-3 články denně, což se někdy daří, někdy ne. Z toho také plyne, že je v tuto chvíli kvalita článků taková jaká je. Shrnul jsi to celkem dobře. Zatím si z toho těžkou hlavu ale moc neděláme.
Organizace je postavena tak, že nám ani tak nejde o nějaké striktní ateistické postoje. Snažíme se být spíše inkluzivní, než už i tak relativně úzký pojem ateismu nějak dál zužovat. To spolu s volnější redakční politikou zahrnuje asi i to, že se občas dostaneme na hranici, kdy se sami sebe ptáme, jestli to ještě ateismus je nebo není. Třeba články o hůdů nebo zoofilii. Spíš to bereme tak, že zkoumáme terén a to znamená, že občas skončíme v rigolu. Podle mě lepší, než být předem ustrašení.
Vlastní organizaci se snažíme budovat na dvou základech: osobní setkání a projekty. Osobní setkání mají schopnost vytvořit pevnější komunitu a i mnohdy protichůdné postoje se tak trochu otupí. Na internetu to prostě často vypadá mnohem dramatičtěji, než v reálu.
Projekty jsou (nebo by měly být)takové samostatné jednotky, které dávají sdružení tu náplň, činnost. Dovedu si představit, že tam bude projekt na uspořádání ateistické konference, snažíme se o jakési mapování politické scény, možná třeba časem i ten A+, vydávání knížek, organizace seminářů, média apod. Projekty jsou třeba i správné místo k tomu, aby se někdo mohl ideologicky výrazněji vymezit. K aktuálnímu případu A plus: pokud se to bude řešit v rámci projektu a najde se dost lidí, které to zaujme a dají tomu nějakou rozumnou náplň, proč ne?
V tuto chvíli také máme určitý přístup do rozhlasu, kde dnes hledáme lidi, kteří by v rozhlasu třeba chtěli občas vystoupit a měli i co sdělit. Jejich nedostatek je ale větší problém, než v podstatě nepřátelské prostředí veřejnoprávních médií. Měly jsme už i dva zatím nerealizované pokusy o průnik do oblasti sociálních služeb. Nyní máme na stole projekt ambasadorů v jednotlivých městech, kde bychom chtěli iniciovat vznik ateistických komunit. Lidí, co se budou scházet a vytvoří určité podhoubí naší organizace. http://www.osacr.cz/ateiste-v-regionech/
Filip má v podstatě pravdu v tom, že jsem na tomto poli absolutní amatéři a tím pádem se naše snaha může v některých ohledech jevit bizarní, klopotná a neprofesionální. Dovedu si představit, že v jiném personálním složení nebo lépe financované by to asi probíhalo jinak. Už jsme za těch pár měsíců narazili na spoustu slepých uliček, kterým jsme se mohli vyhnout.
Chcem upozorniť na najstaršiu európsku a dnes už celosvetovú ateistickú organizáciu, ktorej som členom a ktorá pôsobí aj v Čechách. Akademická a vedecká komunita je už tradične najaktívnejším šíriteľom ateistických myšlienok. Viac informácii o programe a možnostiach členstva získate na najbližšej univerzite, alebo výskumnej inštitúcii.
OdpovědětVymazatp.s. to s tou teologickou fakultou, to je len kamufláž
Matúš! :-)
OdpovědětVymazatMatúši, my to v Čechách máme obráceně. Normální lidé jsou totální neznabozi a akademici holdují náboženským kultům. Předseda našeho největšího skeptického hnutí "Sysifos" je praktikující křesťan a biologové u nás nadávají Dawkinsovi za to, že kritizuje náboženství. A na teologických fakultách máme lidi, kteří věří jen na oko, ale ve skutečnosti propagují relativistický postmodernismus. Prostě země k pohledání!
OdpovědětVymazatZas bych to tak nehrotil. Co jsem byl v jednom nejmenovaném pracovišti AVČR, tak tam se většina vůči náboženství vyjadřovala relativně negativně. Ačkoliv semtam tam převládal ten trend, že náboženství se nekritizuje.
OdpovědětVymazatColombo: mluvil jsem samozřejmě s nadsázkou, ale situaci u nás mi skutečně připadá docela anomální. Například: s kolegou jsme letos na jaře připravovali pro Academia Film Olomouc sekci "Náboženství z pohledu vědy". Do panelové diskuze jsme potřebovali jednoho českého vědce, který by vystoupil na obranu ateismu. Po několikatýdenním marném hledání se nám podařilo sehnat jednoho fyzika. Když si pak vzal na pódiu slovo, začal tím, že víra vlastně není špatná a že on sám by se za ateistu ani neoznačoval...
OdpovědětVymazatJako velký neřád vnímám právě to, že "se náboženství nekritizuje", plus s tím související Gouldův princip NOMA. S tím je potřeba něco udělat. Já se to snažím kritizovat, kdykoli k tomu mám příležitost. Bylo by skvělé, kdyby nás bylo ve veřejném prostoru víc.
Tomář Marvan: je holt třeba problémy zviditelnit, ať se k tomu začnou vyjadřovat lidé, tedy vlivní vědci, kteří před tím/dnes prostě nemají potřebu se k tomu vyjádřit.
OdpovědětVymazatZa 10-15 let bych snad mohl takovou osobou být, ale to bude dost pozdě:D
V tomto směru vítám jakýkoliv nápad. Co takhle nějaký comming out veřejně známých osobností? Myslím, že to téma je navíc v současnosti hodně aktuální, ve spojitost se soustředěnou snahou muslimů omezit možnosti kritizovat islám.
OdpovědětVymazatJsem ateista, ale nemám potřebu kritizovat náboženství, ledaže praktikování náboženství má nějaké negativní externality. (Např. moje žena, zdravotní sestra, přijde v neděli ráno z noční, ale neusne, protože křesťani dělají rámus kostelními zvony.) Samotný fakt, že někdo věří něčemu iracionálnímu, mě nechává chladným. To je prostě jeho věc. Jsem hlavně liberál, ateismus je pro mě politicky a morálně bezobsažný.
OdpovědětVymazatTome, pěknej článek, hezky ti to píše!
OdpovědětVymazatdobrý článek. i ateisté jsou koneckonců lidé a boj o dominanci ve skupině začne v okamžiku, kdy společný nepřítel není na dohled a je třeba jej hledat uvnitř. celé to působí směšně a nedůstojně. bohové pod námi, ateisté by měli být ti přemýšlivější z populace a stejně je biologické instinkty válcují jako ne-ateisty :) toliko k úloze racionality v lidské společnosti.
OdpovědětVymazatSlavek:
OdpovědětVymazatDokazu si predstavit, ze by jste se mohli stat prvnim zachytnym bodem dekonvertitu, kteri jsou navykli na objeti nejake pospolitosti, popripade touzi svuj novy pohled na zivot s nekym uzeji sdilet. Naopak potencial zaujmout ateisty rozene tu je zrejme nizsi, jelikoz pojem ateismus pro ne, kvuli svoji obsirnosti, jako referencni znak prislusnosti tolik nefunguje.
Kazdopadne bych cekal, ze se jako sdruzeni nebudete vyhybat cerne praci spocivajici v debatach s vericimi. Je fajn, ze se najdou k takoveto nevdecne a otravne lopote dobrovolnici, takze palec vzhuru :-)